Když cestujete do Brazílie na dobu kratší jak 3 měsíce, nemusíte mít vízum. Jste tady jako turista. Pokud je to doba delší, je třeba si udělat pracovní vízum. Zaslechla jsem ještě, že je možné tady být 3 měsíce a poté požádat o prodloužení, ale pokud je člověku vyhověno, nemůže se rok vrátit. Tuto informaci jsem si neověřovala, protože se mě netýká. Vízum tedy nepotřebuji, letenku mám... Já jsem si ještě musela zařídit placení sociálního a zdravotního v Česku, zrušila jsem tarif na telefon, ověřila jsem si v bance, jestli můžu mou kartou platit po celém světě... Tyto platby se musely zaktivnit, stejně jako výběry z bankomatů po celém světě. Dále je třeba si s sebou vzít nějaké penízky, abyste ze začátku mohli vyjít, dokud nevyberete z bankomatu. Myslíte, že se dají v Česku vyměnit koruny za brazilský real? Bylo mi řečeno, že ne, a tak jsem si peníze vzala v eurech a v Brazílii ve směnárně směnila. Jinak už na letišti bylo Banco do Brasil, ve kterém mi Dáša doporučila si vybírat. Je to brazilská národní banka ;-) A co dál? Pak už jen co komu chybí. Já jsem si tedy ještě přikoupila foťák a dvoje sluneční brýle :-) A ano, málem bych zapomněla.. Do Brazílie je doporučené i očkování proti žloutence typu A, B, proti břišnímu tyfu a žluté zimnici. Očkování není povinné, je doporučené. Žlutá zimnice se netýká pobřeží, ale hlavně vnitrozemí. O očkování se různě polemizuje, já si zatím názor neudělala, a tak jsem se raději naočkovala, a to proti žloutence A, B, proti břišnímu tyfu a žlutá zimnice nějak kolem mě prošla, proti tomu naočkovaná nejsem. Jinak jen pro zajímavost... Ptala jsem se doktorky, jak to očkování probíhá, že do mě dají všechno to špatné a tělo si na to vytvoří protilátky? Bylo to zrovna u břišního tyfu... Vysvětlila mi, že existuje molekula toho sajrajtu, ve kterém je zhruba 1000 bakterií. V tom očkování je pouze jedna z obalu té molekuly, ale přesto se pro tělo tváří, jako by to byl celý sajrajt. Tak to jen pro informaci ;-)
Je tady den D, 15. 3. 2015 :-) Připravená na cestu jsem, dokonce mám s sebou větší váhu, než je povoleno, a tak ještě upravuji hmotnost alespoň velkého kufru a může se jít na věc :-) Jsem odbavená a i když jsme vstávali ve 4 a na letišti jsme od 5, jsou tady mí nejbližší :-) Nějaké brzské vstávání je nezastaví. Děkuji!!! :-) Kufr odbaven, loučím se, procházím rámem a vydávám se na první cestu. Letí se Lufthansou do Frankfurtu a cesta trvá 1:15 :-) Musím pochválit výborný nadýchaný croissant s mou oblíbenou čokoládkou uvnitř :-) Už se těším, až budu v Brazílii a k tomuto ďáblíkovi snad ztratím přístup :-) Taky jsme dostali pití dle svého výběru, a tak jsem vyzkoušela pomerančový džus :-)
Jsme ve Frankfurtu a koukejme se na to.. Mé letadlo do Salvadoru je jako jediné opožděné o hodinu. Je to fajn, alespoň se nebudu muset honit, protože jsem měla na přestup hodinu a půl. To jsem ani netušila, že budu muset projít zónou pro ty, kteří odlétají mimo Evropskou Unii. Šla jsem do automatické části, kde jsem si oskenovala pas, vyčkala v kabince, než mě fotoaparát vyfotil a mohla jsem pokračovat.
Letadlo zpoždění nakonec opravdu mělo hodinové, a tak to byla u gatu pohodička.
Nástup do letadla Condoru byl hezký :-) A to jsem ani nevěděla, že Condor patří do aerolinek Thomase Cooka. A jak že vypadá zrovna to naše letadlo? Dvě sedačky u okna, tři veprostřed a dvě další u okna, takže dvě uličky, které byly v průběhu letu každá zvlášť svými stevardy obsluhovány. Myslela jsem si, že bych mohla mít hlad, že by mi toho nedali dost, ale to jsem se spletla. Buď chodili s pitím, nebo chodili s jídlem a bylo toho dostatek :-)
Doba letu? Obrazovka na sedadle přede mnou ukazuje 10 hodin, přesto mi přijde, že to bylo 11. Vzdálenost? 8 513 km. Řekněme, že mám hezkou chvíli na odpočinek :-) A tak jsem cestou spala, jedla, pila, četla knížku, poslouchala písničky a koukala na mráčky :-) Takhle mi to vskutku rychle uteklo. Zajímavé bylo, že jsem se jednou vzbudila a přede mnou ležel lísteček. Dali mi ho tam stevardi na vyplnění, protože ho potom dám někam orazítkovat. Hmmm. Byli tam informace o příjezdu, nebo odjezdu ze země. No, tak vyplněno a uvidíme, kdo to bude potřebovat.
Cesta mi utekla překvapivě rychle, jsem spokojená :-) Ovšem průchod tunelem na letiště byl poněkud náročnější, protože přišel první teplotní šok. Venkovní teplota totiž je 29 stupňů a v tom tunelu bylo snad ještě víc. Rychle jsem sundala mikinu a snažila jsem se neuvařit v botaskách :-) Jelikož jsem nikam nespěchala, nechala jsem vyjít celé letadlo, pak jsem si posbírala věci a šla jsem jako poslední. Ještě jsem se vyfotila s letadlem a... Najednou přede mnou obrovská fronta lidí, asi tak celé letadlo. No jo, imigrační oddělení :-D To jsem nějak zaspala.. Nu což, mám přeci čas :-) Aspoň tedy zjistím, jaký čas to tedy mám. Aha, čtyř hodinový posun vzad. Tak to ještě jde, to zvládnu :-) V klidu jsem si vystávala frontu. Sem tam jsme se dali s někým do řeči a byla to sranda, protože miluji španělštinu, ale tady lidi mluvili buď portugalsky, nebo německy :-) Ale nějak jsme to zvládli ;-) Hele! Tady chtějí ten papírek! Dostala jsem razítko a mohla si jít pro kufr :-)
Po východu na mě měla čekat Ceu se jmenovkou s mým jménem. Samozřejmě jsem ani netušila, jak vypadá. No jo, ale Ceu tady není. Ještě že je Dáša tak úžasná a celý let mě kontrolovala, protože tady jsme zjistily, že Ceu viděla, že máme zpoždění, a tak tady ještě nebyla. Dáša jí zavolala a už jela pro mě :-) Dokonce pro mě přišla Ceina kamarádka Verena, protože Ceu čekala v autě. Naštěstí umí trochu španělsky, tak se domluvíme. Ovšem za okamžik zjišťuji, že Ceu vůbec :-D Navíc mluví takovýma nosovkama, že bych jí snad ani češtinu nerozuměla :-D Tak to bude zajímavé :-)
Jak na tom je má portugalština? Začala jsem se ji učit na erasmu ve Španělsku. Poněkud sranda učit se portugalštinu ve španělštině :-) To si takhle vemte, že něco překládáme, já nevím, co znamená to slovíčko a pan učitel mě ubezpečí, že to znamená to stejné co ve španělštině, takže v klidu :-D Paráda, škoda, že nevím, co to v té španělštině znamená :-) A pak jsem měla semestr portugalštiny v Česku, ale tam mi vyšlo fakt jen pár hodin. Navíc to bylo před rokem :-) Ale nevadí... To nějak zvládnu ;-) Tedy ještě nevím, jak to zvládnu se Ceu :-D Asi tak nohama rukama :-) Později jsme přišly i na google překladač :-))) Takže portugalština a španělština rozhodně nejsou podobné jako vejce vejci, to vážně ne. Vezměme si takové "j". Ve španělštině je to "ch" a v portugalštině "ž". To dokáže zamíchat kartami :-D Takže když něco vidím napsané, mám mnohem větší pravděpodobnost, že to přeložím, než když mi to někdo říká.
Tedy shrnutí cesty do Brazílie? :-) Utekla rychle a bylo to v pohodě. Větší šok jsem pak měla v Salvadoru z té teploty. Časový posun mi vyhovuje a vlastně jsem tak už rok v Česku žila, protože jsem chodila spát po půlnoci, a tak jsem i vstávala později. Tady to bude krása :-) No a cesta Salvadorem k Ceu domů? Trošku šoková... Viděla jsem totiž ty polorozpadlé domky a modlila jsem se, abych v nějakém takovém nemusela být. Ano, taky to má podlahu a dá se tam spát a třeba je tam i sprcha, ale přeci jen bych byla moc vděčná za normální bydlení. Jo a taky cesta autem... Nepříliš tady respektují pásy, a tak není výjimkou, že někdo jede a pás má veprostřed pod sebou. Ještě že nejsem řidič, už takhle mi to dost vadí a je mi to nepříjemné :-) A pozitivní tečka na konec? Ceu bydlí v normálním bytě v hezkém paneláku, kde mají dole bazén. Bydlí v 10. poschodí zhruba 100 m od Atlantiku, a tak mám z oken překrásný výhled :-)