9. den ve Španělsku - zůstává mi rozum stát :-D

Dle mého názoru by měli prozkoumat vliv citrónové fanty na červené víno :-D Možná spíše lépe by měl někdo prozkoumat vliv tinta de verana na moje tělo, protože to už nechápu ani já :-D Ne, že by se mi to stalo poprvé, ale nepřestane mě to překvapovat. Každopádně na toto přijde řada až večer ;-)

Dnešní den začal úžasně :-) Vzbudila jsem se ještě před budíkem a v době budíku už jsem byla na cestě do školy ;-) Po Granadě nyní jezdí dva typy autobusů. Jedny jsou starší červené a nově přibyly modré, které jsou zdarma. Někdo říká, že ještě nemají mašinky na placení, jiní, že je to zaváděcí akce. Faktem zůstává, že dnes je tak šílené vedro, že jsem hned jednoho využila. Dovezl mě za centrum a tam jsem měla přesednout na červený. Chtěla jsem ale ušetřit, a tak jsem se vydala pěšky. "Jo ušetřit si, Janičko, chtěla? Co to máš v hlavě za zajímavý program? Jestli budeš pořád myslet na to jak ušetřit, tak ti asi sotva zbyde místo na nějaké zajímavé myšlenky a nápady, kde by sis přišla na další penízky. No, na tomhle spolu budeme muset ještě zapracovat. :-)" Je fakt, že ta cesta pěšky nebyla žádná slast. Nemít u sebe vodu, asi by to se mnou někde švihlo. Ještě že jsem připravená ;-) Nakonec jsem se dobelhala až na ten krpál, kde na Cartuje [Kartuše] sídlí má bývalá škola. A co tady potřebuji? Končí mi platnost půjčených knížek z minulého týdne pro potřeby bakalářky, a tak jsem se domluvila s Oscarem, že si je teď na celé prázdniny půjčí na sebe a já mu je poté pošlu (či někdo do Granady pojede). Oscar mi napsal, že už jde a bude tady za chvilku. Tak jsem byla ráda ;-) Jenže jsem čekala, čekala, čekala a nic. Napsala jsem mu, zavolala a zjistila, že má vybitý či vypnutý telefon. No.. To je nadělení. Zašla jsem si tedy ještě na konzultačky a s paní učitelkou rozebrala vliv královských dekretů, vyhlášek, norem, směrnic, atp. na regulaci španělského účetnictví. Neřekla mi prakticky moc nic nového, ale jsem ráda, že se mi to potvrdilo a ucelilo. Využiji to pro závěr bakalářské práce ;-) Potěšilo mě, že mi řekla, že je potom důležitý vliv španělské veřejné iniciativy ICAC, ale to už je podrobnější. Hned jsem jí řekla, že vím o tom, že sestavili pracovní skupiny např. v roce 2001, aby zjistili současnou, tedy současnou podobu v roce 2001 španělského účetnictví a aby rozhodli, jestli se má španělské účetnictví přiblížit a zahrnout principy Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS, atp. Paní učitelka jen pokývala hlavou k souhlasu a já z toho mám výborný pocit! Jestli já nejsem šikovná! No abych to hned nenegovala, tak si musím říct, že jsem šikovná! :-)

Jak to dopadlo s Oscarem? Nikde jsem ho neviděla, a tak jsem zašla do knihovny a zkusila jsem si ty knížky půjčit na sebe s tím, že jsou pro Oscara, který zítra odjíždí domů na Ibizu, což ta druhá část je pravdivá. "Ano, proč by to nemělo jít." "No, nevadí, že již nejsem studentem školy?" "Ale vždyť jste.

Mám Vás tady až do příštího roku." :-o Tak to mě dostala. Zřejmě se v tom snoubí můj špatný překlad a nedorozumění. Minulý týden při výpůjčce knížek, jsem totiž pánovi řekla, že píšu tesis. Někde jsem to slyšela a pokládala jsem to za správné. Tesis je ale disertační práce, tedy závěrečná práce doktorského studia na vysoké škole :-D Proto se na mě každý tak divně díval. Zjistila jsem to až později, když jsem se o tom bavila s Leti, že je to proyecto de fin de grado. Tedy zřejmě :-D No a pán po mně chtěl potvrzení, že ve Španělsku píšu tu disertačku. Tak jsem mu nechápavě řekla, že žádný papír nemám, že to ani vlastně moje školy neví, že jsem tady, atp. Měla jsem mu ten papír tedy donést jako potvrzení z této školy v Granadě. Odsouhlasila jsem to, protože jinak bych ty knížky asi nedostala a s papírem jsem nepočítala, protože jsem nevěděla co, kde a proč :-) No a vypadá to, že ten pán ze mě znovu udělal studentku této školy :-D Prostě nechápu :-) Takže paní mi knížky půjčila, já čuměla a když jsem šla ven, říkala jsem si: "Kruci písek, co udělám s tím Oscarem? Vždyť máme jít dnes na bazén. Jednak jsem to slíbila, že to splníme před jeho odjezdem a jednak v tomto horku snad nemůže být nic vhodnějšího." Vyjdu ven: "Oscar!" Jupijajéjé! Oba jsme si očividně oddechli :-D Oscarovi jsem vysvětlovala, jak se to má s knížkama a ten taky očividně nechápal, a tak jsme tam zašli ještě jednou, knížky jsme předělali na Oscara, protože já bych musela mít ještě nějaké potvrzení, že si je neodvezu domů a... Hele, ze všeho mi poněkud vyplývá, že sice je to na Oscara, ale ona ví, že si je vezmu a že je mám pak poslat :-D To taky není možné přece! :-D Potom se na to ptám Oscara a fakt to tak je :-o Já se dneska asi nepřestanu divit :-) Ujistil mě, že by to takhle každý neudělal, ale že ona ví, že si je vezmu. Mazec! No a když jsem Oscarovi řekla, že jsem student školy, tak se nestačil divit on :-D Ale přestaňme se divit a pojďme raději na bazén!!! :-)))

Zajela jsem si ještě "domů" něco malého dát - tvaroh s nektarinkou a ranními oplatky je výborný! :-) nakrájela jsem meloun červený a bílý a šup na bazén :-) Jen tady vsunu poznámku a zajímavost v jednom. Červený meloun je sandía [sandýja] a bílý je melon [melon], tomu jsem se prve také hodně divila :-) Ale šup na ten bazén! Dřív, než jsem našla Oscara, pískal na mě Nabil :-D Je tady s maminkou a jeho sestrou Carmen, které přijely z Jordánska :-) Včera se zmínil, že tady budou a napadlo mě i, že ho určitě najdu dřív než Oscara, kterého hledám. Vida, nakonec si našel Nabil mě :-) Oscara jsem našla po chvíli a už jsme to šupali do bazénu! Je tady ohromné množství lidí, ale plave jich snad 10 :-D Týýýýýýý jo, ta voda, to je parádička, bych si tady i zachrochtala! :-))) To je taková lahoda, jako když si představím... nakrájené jahody ve slaďounké smetaně posypané nastrouhanou čokoládou. No to každá žilka v těle musí říct kuš, i kdyby nechtěla :-D Mňam! :-) Vážně, v takovém horku nemůže být nic lepšího. Když jsem sem jela, bylo 39 stupňů, takže do vody s námi ;-) Parádně si to s Oscarem užíváme! Chvilku v bazéně, chvilku osycháme, povídáme si a odpočíváme, za chvilku jsme zase suší a tak znovu žbluňk! :-) Paráda! V bazéně se rácháme i s Carmen a Nabilem. Nabilova maminka preferuje stín, protože když mají v Jordánsku horko, nevylézají ven, takže se už ze sluníčka trochu osypala a udělal se jí opar. Zajímavé. A tak každému, co je mu příjemné. A tak já se ráchám, ráchám, odpočívám, ráchám :-) Je to taková pohodová lahodička! :-D Ještě teď se z toho rozplývám :-) Oscar nakonec odcházel v půl šesté, protože mu kamarádka přijede s autem pomoct s kufry, a tak jsem se s Oscarem rozloučila a někdy zase na brzkou shledanou! :-) Dokonce jsem se dozvěděla, že bychom se k němu s Honzíkem, mamkou a taťkou někde doma vměstnali, takže co takhle třeba na viděnou na Ibize? Kdo ví :-)

Bazén se pro nás ostatní zavírá v sedm. Potom přišly malé děti a děti s rodiči a bázen byl jejich. Nabil musel jít učit na intenzivní kurzy salsy, které teď má každý den, a tak jsem souhlasila s tím, že doprovodím jeho rodinku domů, protože by tam sami netrefily. Bydlíme dvě ulice od sebe, takže úplně v pohodě ;-) Když jsme se autobusem přiblížily k našim příbytkům, byla jsem pozvána na kafíčko do cafeteríe se slovy, že kdyby šly domů, už by nevyšly, protože nemají smysl pro orientaci v těchto uličkách, a tak jsme šly na kafíčko :-) Nabilova maminka se tady narodila, a tak mluví španělsky, arabsky (Jordánsko) a dokonce částečně anglicky. 9 či 10 let tady teď nebyla! Příšerné. Carmen tady byla 3x. Jednou jako miminko a 2x také někdy dávno, takže španělštinu nezná skoro vůbec, a tak brebentíme anglicky :-) Je to s nimi pohodička a zábava :-) Dokonce mi Carmen povídá, že se Nabil zmínil, že jsem jeho jedna z nejlepších přátel. Hmm, to zní divně.. Ale přítelkyň zní ještě divněji :-D Ale je to fakt. S Nabilem jsme měli hromadu času, a tak jsme si toho hromadu popovídali, já vím o jeho rodině, o věcech, které se mu staly, atp. Vážně jsme dobří přátelé. Další důvod proč cestovat :-) Dobré přátele objevíte i v zahraničí :-) A není to jen Nabil, o kterém vím, že se budeme dál vídat :-) Za Guillermem pojedu do Guatemaly, protože kdo ví, kdy se vrátí do Evropy, s Fernandem se třeba potkáme v Brazílii, či třeba bude cestovat Prahou na motorce, atd. :-) Jsou to přátelé na celý život ;-) Holky jsem potom zavedla domů a já jsem šla také "domů".

Co mě čeká teď? Na deset jsem pozvána na večeři k Emiliovi - to taky zní divně, ale asi by to tak mělo být :-D Je po deváté, takže to je hromada času :-) Když jdu tančit, tak přeci dokážu být osprchovaná, oblečená, namalovaná a upravená do čtvrt hodiny, takže mi zbývá čas na Alegríi! :-) Alegría je radost a zároveň je to název jedné z písniček, které si budu pamatovat ze Spiritual campu :-) Při této jsem se zrovna vzbudila v klášteře, kde jsme přespávali a myslím, že jsem si na probuzení nemohla najít lepší okamžik! No posuďte sami https://www.youtube.com/watch?v=YOIdB-GPa24 :-) Lehla jsem si na postel, zavřela oči a odpočívala :-) Je to naprosto úžasná písnička. Až tak, že jsem se po ní nemohla pohnout :-D Byla jsem jakoby součástí postele. Byla jsem těžká a pohnout se? Nepřipadalo v úvahu :-D Nakonec jsem se pomalu postavila a dala si spršku, protože jsem byla pořád od chloru. Ty jo, já mám tak pěkné vlásky po bazénu :-) Vždycky se mi tak pěkně zakudrlinkatí :-) Tak jo, tak šup na večeři, už bych si něco dala :-)

A co že máme? Těstoviny s pasírovaným rajčetem, tuňákem, olivovým olejem a pozor - kmínem! Už jste to někdy chutnali? Překvapivě je to moc dobré :-) A Emilio mě dostal ještě jednou věcí. "Přičichni si k tomu olivovému oleji. Je od nás z Jaenu [Chaenu] a výborně voní." Ty jo, nikdy jsem necítila tak krásně vonící olivový olej! Naprosto úžasný! To je tak nádherná vůně, že bych si z toho snad nechala udělat parfém :-D No dobrá, to raději ne, ale vážně nádherně voní :-) Krom toho, že sem tam jukneme na fotbal v televizi Argentina - Nizozemí - já tedy fotbalu říkám film, protože je tam hromada herců a nemám tento sport ráda :-P Každopádně krom toho si povídáme a já si cením toho, že jsem tady, protože vím zase hromadu nových věcí. Ze španělštiny jsou to dvě fráze. První, která zase "nedává smysl" je me estoy quedando contigo, aspoň myslím, že to tak bylo. Normálně to znamená, že se mnou zůstává, ale teď to znamená, že si ze mě dělá srandu :-D No a druhá.. To jsem se viděla před zrcadlem a povídám: "Mně to tak sluší, mně se tak líbí ty vlasy z bazénu!" :-D A hned jsem dostala odpověď: "Tú no tienes abuela." Já že nemám babičku, nebo při jiném vyslovení, že bych ji nepotřebovala? "No jasně, vždyť babičky přeci chválí vnučky, a tak ty je ani nepotřebuješ, protože se pochválíš sama." :-D Tak toto slyším poprvé :-D Samozřejmě jako spoustu jiných věcí :-) Každopádně jsem se ještě dozvěděla, že Emilio dělá biochemii a že mu v září či říjnu končí smlouva, a tak už teď hledá další práci i v jiných státech. Má sice nárok na dávky, ale on je prostě jiný. Toto vám musím vysvětlit. Dozvěděla jsem se, že za každé 4 odpracované měsíce, má ve Španělsku člověk nárok na měsíc dávek ve výši 70% svého platu. To je mazec, že? Takže tady by cikáni nepochodili. Naprosto mě to ohromilo, protože nic takového jsem netušila. A překvapuje mě i jeho postoj, protože teď chce zapadnout do pracující přesné společnosti jako např. v Německu. Španěl! Taky první, který mi povídá o něčem takovém. Dozvěděla jsem se toho ještě víc, ale teď si to nevybavím. Každopádně, abychom přešli k tomu zábavnému. Emilio mi připravil i sklenku tinta de verana [tynta de verana], neboli letního vína. Mám to moc ráda společně se sangrií. Většinou do skleničky nasypete led, půlka je červené víno a půlka citrónová fanta. U toho povídání jsem moc nepila, a tak jsem většinu vypila před odchodem. A jak to dopadlo?

Já si tak moc užívala procházku ulicemi! To počasí je naprosto fascinující, já prostě můžu jít po půlnoci (Emilio mě tedy doprovodil) v kraťasech a krátkém tričku a je mi krásné teplo! Přijde mi, jak kdybych plavala v tom teplém vzduchu! Upřímně mě ještě nenapadlo, že to dělá to tinto, to až později, když se Emilio odpojil a já stála na mostě fascinovaná tekoucí vodou :-D Často kolem ní jen procházíme, ale zastavili jste se někdy a zaposlouchali, jak je mocná a jak nahlas si povídá? :-D Šmankot, musím jít "domů" :-D Já to nechápu, opravdu ne. Byla to necelá sklenička, kterou jsem vypila po večeři tedy ne na prázdný žaludek! :-D No a v pokoji... Jsem padla na postel a nějak se mi zase nešlo zvednout :-D Nakonec jsem musela, protože mi bylo strašné horko. Vůbec nevím, jak v těchto podmínkách teda usnu. Z teorie vím, že snad mléko rozpouští alkohol, a tak jsem vypila snad půl litru mléka (to je u mě normální), dala jsem si pár oplatek, abych ještě zvládla dojít dolů (výtahem :-D) a nechala Matheusovi klíčky ve schránce. Máme totiž jen dva, takže jeden má Dougie a druhý si takhle necháváme ve schránce s Matheusem. Ty jo, jak se mi sem tam podlamují kolena! Jsem jak sjetá :-D A ano, mám jistotu, že mi do toho nic nepřidal :-D Nestalo se mi to poprvé. Já jen nechápu.. Prostě jedna sklenička a po jídle! U mě by se vědci divili :-D Nakonec jsem se jako mátoha vrátila do pokoje, naprosto těžká a ještě jsem to psala dvěma kamarádům. Jeden se mi vždycky směje a můj taneční přítel Marek spíše nechápe :-D Ležela jsem a mobil měla nad hlavou. Málem mi na ni spadl :-D To je prostě :-D Já tomu nerozumím :-D Nakonec jsem si z posledních sil převlékla do teňounké košilky, ani jsem se nepřikryla, protože už z té košilky mi bylo teplo (opravdu je horko; v sedm večer bylo 38 stupňů) a usnula jsem na posteli jak dlouhá tak široká :-D Jestli mi někdo tyto moje stavy dokáže vysvětlit, nechť mi napíše prosím :-D Do té doby sem tam rozesměji přátele a budu nechápat sebe sama :-D Plavat teplým vzduchem! Božínku! :-D :-D :-D